Sunday, October 7, 2007

špetka zoufalství při nedělním večeru

Neznám smysl života a nevim, kam mám jít na školu!!!

Dám půlku království a svoji ruku za ženu tomu, kdo mi odpoví alespoň na jednu z těchto otázek...ale pokud možno spíš na tu universitní, protože smysl života si najdu, až se mi bude chtít!!!

Thursday, October 4, 2007

čekání na šestou fázi

Nepříliš tělesně nadaný jedinec prochází při povinném běhání dlouhých tratí v zimě a dešti několika fázemi:

Fáze první: nepříjemné brnění v rukách
Fáze druhá: bolest v rukou a jejich postupné znecitlivění
Fáze třetí: motání hlavy (možné objevení se již u fází 1,2)
Fáze čtvrtá: okolí se mění v mlhu
Fáze pátá: neschoponost nadechnout se (doprovázená bolestí hrudníku)

Štěstí, že nemusím běhat dlouhé tratě v zimě a dešti a že nepatřím mezi tělesně nepříliš nenadané jedince. Tohle bych zažít opravdu nechtěla...(otázka na zamyšlení: Jaká je šestá fáze?)


Tuesday, October 2, 2007

invaze barbarů

Mnoho mraků přeběhlo po obloze, mnoho vody proteklo řekami, mnoho času bylo promeškáno, mnoho času bylo zúročeno, mnoho věcí bylo řečeno, mnoho věcí zůstalo nevyřčeno, mnoho nápadů bylo napadnuto, mnoho napadnutí bylo znápaděno, mnoho vlasů vypadalo na hlavě mého bratra, mnohé přátelství bylo utuženo, mnoho nerozvážností vykonáno, událo se toho mnoho od dob, kdy jsem pobývala v zemi německé. A vskutku dobře jsem se tehdy měla. Léhavala jsem v červeně vymalovaném pokoji a ze spánku mě budily zvuky z jídelny. Ve volných chvílích jsem mrzla a v ještě volnějších chvílích jsem se nahřívala u rodinného krbu. Dělala jsem hloupé anglicko-německé vtípky a byla jsem stejným způsobem i vtipkována. Jedla jsem jídla nezvyklých kombinací a hrála Člověče, nezlob se pochybných pravidel. Přesvědčovala "svou" rodinu, že nemluvím německy né proto, že se stydím, ale že to opravdu neumím. Dívala se na Germany next top model a přemýšlela, proč se na to dívám. Hrála jsem počítačovou hru nazvanou námi fuck the sheep a obšťastňovala coby beran roztoužené ovečky. Lezla jsem po stěně a zoufale pozorovala má klepající se kolena. Bruslila jsem na nejtupějších bruslích v mém životě. Byla jsem v nejsnobovatějším baru na světě, kam jezdil průhledný výtah. Byla jsem v nejkýčovitějším, v arabském stylu vyzdobeném baru, kam žádný výtah nejezdil. Spoustu věcí jsem dělala a pramálo se starala o bídu okolního světa.

Teď však přišel čas zúčtování. Oko za oko se říká, podobně tomu bývá i s chrupem. Pivo za pivo, vstupné za vstupné, pokoj za pokoj, večeře za večeři... Jelikož mi bylo dáno pochopit princip výměnného pobytu, vím, co bude dál. Příští středu přijede parta mladých, rozjuchaných německých dítek. A jelikož mi bylo dáno pochopit i jiné věci, tuším, že parta mladých, rozjuchaných německých dítek s velkým kapesným v Čechách bude mít mírně rozjuchané sklony. juchů!!!

Má Němka se jmenuje Eva, sedmnáctého tu oslaví patnácté narozeniny. Ja, ja. Ich möchte noch kurz dienen Bauch abtasten...